
Průzkum mezi 1 200 odborníky ukazuje rozdíly v přehledu o AI, překážky při omezování útočné plochy a problémy s transparentností incidentů.
Kyberbezpečnost vstupuje do období, ve kterém je jedním z největších problémů rozdíl mezi povědomím o rizicích a schopností skutečně na ně reagovat. Výsledky průzkumu Bitdefender Cybersecurity Assessment 2026 ukazují, že organizace mají stále více informací o hrozbách, ale jejich převod do konkrétních opatření zůstává obtížný.
- Vedoucí pracovníci se domnívají, že mají přehled o používání AI zaměstnanci. Lidé z každodenního provozu tento názor často nesdílejí.
- Bezpečnostní týmy chápou potřebu omezovat útočnou plochu, ale chybí jim čas, prostředky nebo vhodný způsob zavádění změn.
- AI se stala hlavní obavou a někdy odvádí pozornost od rozšířenějších rizik.
- Většina organizací uznává význam transparentního hlášení incidentů. Přesto více než polovina respondentů se zkušeností s narušením bezpečnosti uvedla, že dostala pokyn věc utajit.
Tyto rozpory ukazují, jak obtížné je převést znalost kybernetických rizik do skutečné odolnosti organizace.
O průzkumu Cybersecurity Assessment 2026
Průzkumu se zúčastnilo 1 200 odborníků na IT a kyberbezpečnost ze šesti zemí: Francie, Německa, Itálie, Singapuru, Spojeného království a Spojených států. Zastoupeni byli pracovníci každodenního provozu, IT manažeři i ředitelé bezpečnosti CISO. Respondenti pracovali v organizacích s nejméně 500 zaměstnanci.
Kompletní zpráva obsahuje další výsledky. Následující části shrnují některá z nejvýraznějších zjištění.
Přehled o AI není tak úplný, jak si vedení myslí
AI je již součástí firemních procesů bez ohledu na souhlas bezpečnostních týmů. Úplný přehled o schválených i neschválených nástrojích deklaruje 51,8 % respondentů. Dalších 47,4 % přiznává jen částečnou nebo žádnou viditelnost neschválené AI, označované jako Shadow AI, a soukromých AI účtů používaných při práci.
Rozdíl mezi vedením a praxí je výrazný: úplný přehled uvádí 57,8 % manažerů, ale pouze 45,9 % pracovníků v provozu. Přibližně dvanáctiprocentní rozdíl naznačuje, že vedení může podceňovat množství aktivit probíhajících mimo schválené systémy, pravidla a kontrolní mechanismy.
Omezování útočné plochy se obtížně zavádí
Bezpečnostní týmy vědí, že je třeba snížit možnosti útočníků. Potřebují to ale udělat bez narušení práce uživatelů a bez dalšího přetížení správců.
Mezi největší překážky patří náročná údržba pravidel zabezpečení a výjimek, kterou uvedlo 38 % respondentů, obavy z narušení provozu u 35,4 % a nedostatek prostředků u 34,6 %. Dalších 33,8 % si není jistých, které legitimní nástroje jsou pro jednotlivé uživatele skutečně potřebné. V USA tato poslední hodnota dosahuje 48,8 %.
Organizace tedy rozumějí smyslu omezování útočné plochy. Často jim však chybí způsob, jak jej bezpečně, průběžně a ve větším rozsahu uskutečnit.
Obavy z AI mohou zkreslovat priority
Za vysoké nebo extrémní riziko označili respondenti zejména malware, který se sám mění, u 55,9 %, únik dat do veřejných velkých jazykových modelů u 53,5 % a techniky obcházení ochrany využívající AI u 52,5 %. Dosavadní poznatky o hrozbách však podle článku ukazují především používání AI ke zrychlení a zdokonalení již existujících postupů útočníků.
Obavy z AI někdy odklánějí pozornost od postupů, které pravidelně způsobují škody už nyní. Příkladem jsou techniky Living off the Land (LOTL), tedy zneužívání legitimních systémových nástrojů. Bitdefender Labs je zaznamenal u 84 % vysoce závažných útoků. Mezi tři největší hrozby je ale zařadil jen každý pátý respondent.
Transparentnost při incidentech zůstává problémem řízení
Jedno z nejzávažnějších zjištění se týká interní reakce na incident. Celkem 55,2 % respondentů, kteří během posledních dvanácti měsíců zažili bezpečnostní incident nebo narušení, uvedlo, že dostali pokyn zachovat jej v tajnosti, přestože podle jejich názoru měl být oznámen úřadům. V USA tuto zkušenost uvedlo 68,6 %, v Německu i Spojeném království 57,2 %.
Výsledky ukazují širší otázku odpovědnosti: jak organizace při incidentech postupují, jak otevřeně komunikují a zda jejich vnitřní kultura podporuje dodržování pravidel a důvěru.
Znalost rizik a připravenost nejsou totéž
Průzkum popisuje obor, který zná mnoho svých zásadních rizik, ale stále je obtížně převádí do každodenní praxe. Vedoucí pracovníci vědí o rizicích AI, přesto často nevidí její skutečné používání. Týmy chápou omezení útočné plochy, ale bojí se dopadů na provoz a nemají potřebné prostředky. Organizace uznávají povinnosti při hlášení incidentů, zatímco část zaměstnanců čelí tlaku na utajení.
Srovnání s ostatními organizacemi může pomoci ověřit vlastní předpoklady, přehodnotit priority a najít místa, kde se povědomí dosud neproměnilo v odolnost.
Kde najít další výsledky
Podrobnější zjištění a rozdíly mezi regiony nabízí kompletní zpráva Bitdefender Cybersecurity Assessment 2026 a související webinář Understanding the Results: Blindspots, Benchmarks, and What’s Next. Odkazy jsou v původním článku. Smyslem je využít dnešní poznatky k přípravě konkrétních kroků pro další období.











